Novinář Peratović: Tajné služby tu neprošly dekomunizací

Novinář prý vadí prezidentu Stjepanu Mesičovi, pod něhož formálně tajné služby spadají. A premiér Ivo Sanader je se svým Chorvatským demokratickým společenstvím dědicem nacionalistické politiky 90. let, i když stranu zásadně transformoval směrem ke křesťanské demokracii.

CHORVATSKO

Záhřeb se ještě nezbavil stínů minulosti

Hospodářské noviny, Martin Ehl, Praha/Záhřeb, 22. 11. 2007

Ve stínu kampaně před nedělními parlamentními volbami se v Chorvatsku odehrává aféra připomínající časy nacionalistického režimu prezidenta Franjo Tudjmana. Novinář Željko Peratović, který se zabývá objasňováním válečných zločinů, už dva roky bojuje o očištění svého jména. Bývalý šéf tajné služby (Franjo Turek, poznámka ž.p.) ho spolu s dalšími pěti kolegy nařkl, že je agentem zahraniční rozvědky. Zatímco ostatní se spokojili s omluvou parlamentu, Peratović dal stát k soudu.

Odpovědí mu bylo v říjnu tohoto roku zadržení v policejní cele na čtyřiadvacet hodin, konfiskace počítačů, mobilních telefonů a archivu. Byl obviněn, že zveřejnil státní tajemství spočívající ve vystavení tří dokumentů na internet. Dodnes mu odmítají vrátit část zařízení, takže nemůže pracovat. Postup tajné služby (Tomislav Karamarko, poznámka ž.p.) a policie svědčí o tom, že Chorvatsko, usilující o členství v EU, má před sebou ještě mnoho reforem a změn.

Podsvětí a tajné služby

Peratović, kterého už před dvěma lety propustili ze státního deníku Vjesnik, odkrýval spojení tajné služby a podsvětí v souvislosti s objasňováním válečných zločinů z 90. let a s pátráním po Ante Gotovinovi, generálu obviněném z válečných zločinů.

Novinář prý vadí prezidentu Stjepanu Mesičovi, pod něhož formálně tajné služby spadají. A premiér Ivo Sanader je se svým Chorvatským demokratickým společenstvím dědicem nacionalistické politiky 90. let, i když stranu zásadně transformoval směrem ke křesťanské demokracii.

Stjepan Mesić a Tomislav Karamarko

“Tajné služby tu neprošly dekomunizací, v tom je problém. Chci svůj případ dostat až před Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku, protože v Chorvatsku není možné spravedlnosti dosáhnout,” říká Peratović. Dál pracuje jako novinář na volné noze, zatčen byl za zveřejnění materiálů na svém blogu 45.lines.com. Rodinu se dvěma dětmi živí manželka Nada, pracující jako překladatelka, a pomáhá i dědictví po Nadině otci, který žil v emigraci a měl ve Švýcarsku prosperující firmu.

“Zavřeli mě, protože si mysleli, že v předvolební kampani se to ututlá,” říká Peratović. Případu si ale všimla jak nezávislá chorvatská média, tak i některá evropská a připomněla, že podobné zastrašování novinářů, i jejich vraždy, patřilo k běžné praxi nacionalistických režimů na Balkáně.

“Podobné věci se nyní stávají stále méně často,” říká nicméně Zdenko Duka, místopředseda Chorvatského svazu novinářů.

Příprava na EU

Odpůrci chorvatského členství v EU ale dostali do rukou důkaz, že Chorvatsko musí ještě urazit dlouhou cestu. Vyjednávání Záhřebu zatím postupují pomalu, otevřeno je jen 14 ze 35 kapitol, uzavřeny byly dvě. Větší naději má Chorvatsko se vstupem do NATO, kam by mělo dostat pozvánku příští rok na jaře. Jednou z hlavních výtek Bruselu vůči Záhřebu je korupce a špatný stav justice.

Vláda na kritiku EU odpověděla zákonem, který nařizuje ukončení procesů nejdéle do tří let, a u soudů ve Splitu a Pule už je možné sledovat procesy na internetu.

K případu obviněného novináře se ovšem vládní úředníci s odvoláním na statní tajemství odmítají vyjadřovat. Bývalá ministryně spravedlnosti Vesna Škareová-Ožboltová, která chce svědčit ve prospěch novináře, marně čeká na zproštění mlčenlivosti, a naopak sama čelí výhrůžkám.

Voliči se v neděli rozhodnou nejspíš hlavně podle sympatií k vůdcům dvou hlavních sil, Ivo Sanaderovi a novému šéfovi opoziční sociální demokracie Zoranu Milanovičovi, který nahradil v dubnu zesnulého populárního Ivicu Račana. Ekonomická situace není špatná, ale je třeba dalších reforem. Velkou zátěží je například vysoké zadlužení veřejných rozpočtů.

Síly obou soupeřů jsou podle průzkumů vyrovnané. To je rys, který spíš svědčí o tom, že Chorvatsko se stává normální evropskou zemí. Volby v posledních letech totiž zpravidla rozhodují jen malé rozdíly v získaných hlasech.

Hits: 8

Uključi se u raspravu